Přes Radhošť až na Pustevny

Přemýšlím, jak začít tento příspěvek a první co mě napadlá je, že mě mrzí, že jsme s tímto free cestováním po Česku nezačali už dříve. Letošní volba padla na východ naši republiky, a to konkrétně Beskydy, a jelikož se nám osvědčilo cestování alá komedianti (v dodávce), tak jsme ji i letos hodili do gala naložili zásoby, samozřejmě i kola a vyrazili. Vychytali jsme i mouchy loňského roku a pořídili solární sprchu, což zní velice honosně, ale není to nic jiného, jak velký plastový pytel ze kterého čouhá hadička se sprchou, ale svůj účel splnila bravurně. Možná se ptáte proč sprchu, když se můžeme vykoupat v kempu? Letos jsme naše cestování posunuli o level výš a většinu času jsme parkovali mimo kempy na volných prostranstvích, takže sprcha přišla vhod. Kemp jsme navštívili pouze jednou, a to právě za účelem sprchy, ale jelikož máme dost často smolíčka pacholíčka nezbyla na nás ani kapka teplé vody. Dlouho jsme vybírala nejsilnější zážitek z naší cesty a nakonec jsem vybrala trasu, ze které se nám těsně před cílem zatajil dech, a to nejen kvůli tomu, že jsme šlapali do kopce.

Vyrazili jsme později odpoledne zhruba kolem půl páté, sluníčko už tolik nepálilo a koncentrace lidí se s přibývajícím časem snižovala. Výchozí bod jsme zvolili kemp Sport v Rožnově pod Radoštěm. Napojujeme se na cyklostezku označenou číslem 46, která se nachází hned naproti přes silnici, na ní se budeme držet prakticky celou cestu. Za sebou v tu dobu máme už třetí den v sedle kola, takže když se přiblížíme ke stoupání mé nohy se mě začínají ptát jestli to myslím váže. Ano nožeky moje myslím, takže dost řečí a šlapeme.

Po cestě vzhůru nenajdete nikterak moc zajímavých míst, které by vám utkvěli v paměti. Krom krásného lesa který vás obklopuje většinu cesty. Stezka vede po asfaltovém povrchu. S přibývajícími výškovými metry se nám čas od času podaří zahlídnout krásné panorama Moravskoslezských Beskyd. Dojíždíme k prvnímu rozcestníku ke studánce "Na sídle". Pokračujeme doleva po zelené turistické značce, u které nikdy moc nevíte jak bude vypadat. Dole usoudíme, že se jedná o naučnou stezku, tak to nemůže být tak hrozné. Opak byl však pravdou narazili jsme na prudké stoupání, která nás donutilo slézt z kola a tlačit (což jsem v Beskydech učinila již několikrát :-)). Zastavuji, abych chvíli spočinul. Jířa však pokračuje dál. Po chvíli se vrací s tím, že tohle prostě musím vidět. Šlápnu tedy do pedálu a vyškrábu se do jednoho s posledních stoupání. Před námi se rozprostřela valašská loučka s úchvatným pohledem do údolí. TOHLE SE PROSTĚ NEDÁ VYFOTIT. Sesedáme s kola usedáme na louku a chvíli jen mlčky zíráme. Užíváme se božského klidu, teplého pozdního sluníčka a prostého bytí. Doporučení pro vás čtenáře, je takové: Nenechte se odradit ne příliš vstřícnou cestou pro cyklisty, kousek budete muset tlačit, ale pak už je cesta příjemná. O ten výhled se přece nemůžete nechat ochudit. Když jsme se vší té krásny nabažili pokračujeme dál k našemu cíli. K hřebenovému rozcestníku už je to pouze necelých 150 m.

Ocitáme se na samotném vrcholku hory Radhošť, naše první kroky směřují ke krásné kapli sv. Cyrila a Metoděje, která je pro naši smůlu zavřena, takže ji obdivujeme jen z venčí. Jelikož je už něco kolem šesté hodiny je tu liduprázdno a my si užíváme tu samotu a ticho kolem nás. Původní plán to nebyl, ale na vrcholu jsme se rozhodli pokračovat až na Pustevny. Cesta vede po hřebeni, takže se jede moc příjemně. Po cestě nás ještě nutí sesednout a vzdát hold pohanskému slovanskému bohu Radegastu. S podivem zjišťujeme, že originály sochy Radegasta byly zhotoveny dvě, přičemž druhá je umístěna v pražské Zoo. Znovu nasedáme a míříme směr Pustevnky, ke kterým dorazíme po chvíli. Hospůdky už jsou zavřené. Míříme tedy obdivovat známou červenou Jurkovičovu chatu a obnovu shořelé chaty Libušín.

Dost bylo kultury, zpět do sedel chytnout vítr do vlasů a frčíme zpět dolů po stejné cyklostezce č. 46. Odměna je sladká frčíme si dolů a já si to nesmírně užívá. Pro ty co mají rádi trošku toho zablbnutí v terénu, doporučujeme na rozcestí "Pod chalupu Mír" odbočit na červenou, která vás vyvede zpět na cyklostezku zpět ke kempu.

Jsme dole, blíží se konec naší výpravy, dojíždíme do kempu, sesedáme s kol, další den je za námi.

Cestování zdar