Napříč Tyrolskem - Kiztbühel - Pitztal - Rifflsee

Za 5 dní 4 lyžařská střediska aneb jak za málo dní stihnout hodně.

Vyrazili jsme kolem půl 5 ráno, řídit musel Jířa, protože já jsem se jen silou vůle přesunula z postele do auta. Dovolené je v našem případě vždy málo, tak jsme se z toho snažili vymáčnout maximum.

Kitzbühel

Kitzbühel je z Česka velice dobře dostupné lyžařské středisko vzdálené 414 km. Pokud můžete volte cestu přes Salzburg a kousek přes Německo.

Pro nástup na kabinku je výhodnější vedlejší vesnička Krichberg in Tyrol, která není tak profláklá jako samotný Kitzbühel a můžete zaparkovat zdarma v krytých garážích.

Na parkoviště jsme dorazili kolem půl 10 a na to, že byla sobota tu bylo docela prázdno. Pro nás parádička. Málo lidí, sluníčko se klube, takže už jen skočit do lyžáků, koupit skipass lyže na rameno a jedeeem.

Lyzařské středisko nabízí svezení na 170 km sjezdovkách s nejvyšší bodem Zweltausendem, který dosahuje nadmořské výšky 2004 m. Kitzbühel podle nás však není lyžařské střdisko pro začátečníky. Modré sjzdovky místy přimomínaly červené a červené zase černé. Ve středisku je sousta přejezdů v podobě úzských cestiček, ve který by mohl mít začínající lyžař při velké koncentraci lidí problém s koordiancí a moc by si lyžování neužil.

Zkušení lyžaři si zde však přijdou na své sjezdovky jsou sice užšího typu, takže ne všude si můžete pilovat carvingový styl. Fanoušci sjezdového lyžování se mohou zajet podívat na veleznámý sjezd Hanenkamm, na kterém jezdí světvé lyžařské eility světový pohár.

Ceny skipassů v posledních letech výrazně vzrostly za jednodenní lyžování zde zaplatíte 51 Euro (+2 Eura záloha). Musím však ocenit, že středisko disponuje velkým množsvím různých akci na skipass.

Pitztal

Pitztal Gletscher je malé, ale o to víc sympatické středisko. Hned při příjezdu jsme si ho zamilovali. Vesničky jsou vystavěny v údolí a jsou obklopeny majestátnými horami, který ve vás vyvolají pocit přirozeného respektu. Člověk si zde uvědomí, jak malý vlastně je. Hned další plus, si tato oblast zasloužila tím, že není tolik známá a od civilizace více odlehlá, tudíž zde není znát výrazným způsobem masivní cestovní ruch.

Jeden z pravních velkých zážitků, který vás na ledovci čeká je netradiční podzemní lanovka, která vede skrz horu, což může být pro některé dosti klaustrofobní. Jakmile jste však na vrcholu ocitnece se ve velice familiérním prostředí, které vás bude bavit. Na nejvyšší vrchol Brunnenkogel (3440 m) vás vyveze moderní lanovka s vyhřívanými sedačkami. Nahoře můžete navštívit panoramatickou restauraci, ze které je za slunečného počasí krásný výhled.

Sjezdovky jsou dostatečně široké na zdokonalování lyžařskho stylu a jsou vhodné i pro začátečníky, kteří si zde lyžování zaručeně zmilují. Kdo nebude po celodenním lyžování unavený, může pro sjezd zvolit únikovou cestu, která vede malebným údolím.

Za jednodenní skipass zaplatíte 46 Euro (+2 Eura záloha). Ten vám však neplatí pouze na ledovec, ale i na vedlejší středisko Refflsee.

Rifflsee

Oblast Rifflsee je spřízněným střediskem Pitztalu. Když už vás ledovec nebude bavit, za stejný skipass můžete přejet do tohoto střediska. Přijdou si zde na své milovníci bezpčečného i adrenalinovějšího freeridového ježdění. Pokud budete mít štěstí a přes noc vám napadne čerstvý přašan, můžete do horských hřebenů otisknout svoji první ranní freeriderovou stopu. Důležité je však nepodcenit své lyžařské dovednosti a především výbavu, protože bezpečnost by měla být vždy na prvním místě.

Po náročném lyžařském dopoledni je velice důležité doplnit energie. Z vlastních zkušeností nedoporučujeme restauraci u hlavní lanovky. Při pohledu na účet za gulášovou polévku jsem padala do mdlob. Naopak doporučujeme sjet o kousek níž, kde se nachází velice útulná hospůdka nesoucí název Schi hütte. Personál je zde moc přátelský a dělají tu nejlepší burgry v Pitztalské oblasti.

TOUTO CESTOU BYCHM TAKÉ CHTĚLI PODĚKOVAT KAMARÁDŮM ROMANCE A MATYÁŠOVI, U KTERÝCH JSME MOHLI PŘENOCOVAT A DOSTALI TU NEJLEPŠÍ SVAČINKU :).

St. Anton

Balíme kufry a plni očekávání míříme směr St. Anton. Do vesničky Pettneu jsme dorazili za tmy, takže to pravé horské překapení nás čekalo až ráno.

Snem každého lyžaře je čerstvě napadlý prašan a azuro, to nás dvě štístka samozřejmě nepotkalo. Hory jsou prostě nevyzpytalné, takže nás "svatý Antoníček" ráno přivítal pěknou mlhou.

První výjezd nahoru byl velice rozpačitý. Tohle má být ta pověstná lyžařská Mekka? No co vám budeme říkat, neviděli jsme ani na krok, natož abychom obdivovali místní krásu hor. Štěstí se na nás ale usmálo a na protějším kopci se ukázalo sluníčko. Vyjeli jsme na nejvyšší vrchol Valluga, který se tyčí do výšky 2810 m a přejeli jsme na stranu směrem k městečku Stuben. Až zde jsme pochopili, před námi se odkrylo něco něskutečného.

Tohle středisko nesmí ve vašem seznamu zaručeně chybět. Díky jeho rozlehlosti se velká koncatrace lidí rozptýlí a středisko nepůsobí přeplněně (a nepotkali jsme tu jediného čecha). Nikde jsme doposud neviděli tolik lyžařů s freeriderovou výbavou. Svahy jsou totiž naprostým rájem pro lyžaře vyznávající tento styl. Ale i klasický lyžař si zde bude mlaskat blahem. Sjezdovky jsou dlouhé a krásně široké.

Další raritou, která se zde nachází je velice netypická kabinková lanovka s nástupem v Galzigbahn, kdy nemusít ke kabince složitě stoupat po schodech. Kabinka se sveze na obřích kolech až k zemi a následně vás po nich vyveze nahoru. Vy si tak připadáte jak na ruskem kole.

Mezi další TOP patří místní Aprés ski. Za návštěvu určitě stojí Krazy Kanguruh, které se prezetuje tím, že jde vůbec o první Aprés ski v Rakousku. Další zajímavostí je, že tento bar vlastní rakouský lyžař, několikanásobný mistr světa a olypijský vítěz ze Soči ve slalomu Mario Matt.

Nic proti Kangaruhu, ale nám se osobě víc líbilo v chaloupce Sennhütte, kde hrála od 15:00 živá hudba a bylo tam vážně živo.

Pokud budte váhat s ubytováním, doporučujeme bydlet dál od St. Antonu, protože v centru se ceny za ubytování šplhají do astronomických částek. Hledejte ve vesničkách Pettneu, Flirsh nebo Landeck. Mezi těmito vesnicemi je perfektní spojení skibusem, který je samozřejmě zdarma.

Cena skipassu je opět dražší za jednodenní skipass zaplatíte 51 (+5 Euro zálohu). S přihlédutím k tomu, jak obrovské středisko to je, za to ty peníze rozhodně stojí.

POKUD CHCETE ZAŽÍT NĚCO OPRAVDU NADLIDSKÉHO ZAVÍTEJTE DO STŘEDISKA ST. ANTON, KDE ZARUEČNĚ NEJEDNOU POUŽIJETE SLOVO WOW.

Cestování zdar