Surfcamp FUERTEVENTURA ... tak trochu jiná dovolen

Jestli jste si mysleli, že to bude "lážo na plážo", tak vás musím vyvést z omylu. Surfing je dřina, ale to nás na tom baví. Ráno nezůstáváme příliš dlouho v pelechu, chystáme snídani a užíváme slunečních paprsku, které nás neskutečně nabíjejí pozitivní energií.

Kolem deváté ráno přijíždí dodávka s instruktorem a vyrážíme vstříc novým sportovním zážitkům. Pláž El Cotillo, která se nachází na západním pobřeží pár kilometru od hlavního města Corraljo je našim dnešním cílem.

První úkol, nasoukat se do neoprenu, ač vypadal na první pohled velice jednoduše, se během chvíle pro některé stal druhou maturitní zkouškou :). Neopren je nezbytnou součástí surfařské výbavy v chladnějších měsících, jelikož chrání tělo před odřeninami od prkna a drží vás v teple. Před každou lekcí je důležité se pořádně rozcvičit a protáhnout tělo. O to se v našem případě náležitě postrarali instruktoři.

Pokud se surfem začínáte, nepustí vás hned s prknem do vody, ale zhruba půl hodinky věnujete průpravě na souši. Instruktor vám vysvětlí, jaká je správná pozice na prkně a následně se učíte tzv. take off (nebo-li zvednuní z břicha na nohy)

Nyní je čas si vše vyzkoušet ve vodě. Moře a vlny samotné jsou úžasné v tom, že vám nedají příliš času na rozmyšlenou, mají svůj rytmus a směr, který musíte respektovat a přizpůsobit se. Prvních pár pokusů o to vůbec vlnu sjet na břiše bylo tragických. Vlny nás spláchly na to šup a cítiliy jsme se jako v pračcce puštěné na nevyšší obrátky. Je velice důležité moře sledovat a snažit se vychatat ten správný okamžik. Pochopili jsme, kde jsou naše hranice, za které se nesmíme vydávat a hle nabíráme vlnu a sjiždíme ji směrem ke břehu. Skvělý pocit! První den se nám jen ztěží podařilo postavit na prkno, ale i přesto jsme byli spokojeni s našim výkonem. Celý zmáchaní a unavení se vracíme zpět na aparmnán, kde rozebíráme zážitky a radíme se, jak zlepšit techniku pro následující den. Surfařský život je úžasný. Sluníčko, voda, příroda prostě neuvěřitelná pohoda. Večer vyrážíme do městečka. Usedáme do symatického baru LaFreddy, kde si dáváme vodní dýmku, mojito a jen tak diskutujeme o nedůležitých věcech. Následující den se dostavují následky včerejší několikahodinové dřiny. Myslela jsem, že už jsem zažila bolest všech svalů v těle, ale opět jsem poznala, že jich mám v těle víc, než jsem si myslela. Nohy, ruce, záda, žebra no bolelo mě snad úplně všechno. Je však zvlášní jak rychle ta bolest přešla s první sjetou vlnou. Cíl dnešního dne bylo postavit se na prkno a sjet pěnu vlny. Naše etuziastická instruktorka Mapy s námi neztrácela trpělivost a neustále nás povzbuzovala k lepším výkonům svoji lámavou angličtinou s roztomilým španělským přízvukem. Surfing je disiplýna založená na 100% rovnovazé a každé porušení tohoto pravidla je krutě trestáno pádem.

Dnešní den je o poznání lepší, daří se nám postavit na prkno a sjíždět až ke břehu. Síly však s každou sjetou vlnou ubývají, takže vyhahujeme prkna z vody a dáváme si pauzu. Z břehu sledujeme sufařské začátky ostatních. Naskýtá se nám velice komociký pohled. Vlny jsou opravdu nekompromisní a stahují pod hladinu všechny nepovedené pokusy. Surfaři se však nevzdávají a vyrážejí zpět do vln, a takto pořád dokola, jako neodbytné děti. Po cestě zpět zastavujeme na výbornou kávu, na kterou se sem sjíždí věšina surfařů po náročném dni stráveném ve vlnách. Po návratu z lekcí zůstáváme naladěni na surfařské vlně. Půjčujeme kola a vyrážíme obhlédnout městečko a okolní pláže. Zastavujeme se na jedné z nejvyhlášenějších pláží kitařů Grandes Playas a obdivujeme jejich umění. To by bylo, abychom si na takto větrný ostrov nevzali našeho malého kita. V porovnání s ostatními vypadá náš drak spíš jako nedorostlý malý sourozenec.

Na večeři se vydáváme do městečka Corallejo, do malebné hosůdky nedaleko moře a dáváme si typický španělský pokrm Tapas. Jedná se o pokrmy podávané v malých porcích. Cílem tapas je připravit co nejvíce druhů jídel, tak abyste mohli ochtunat od každého něco a přitom byli dostatečně syti. Fantazii se meze nekladou, tapas nemá jasně stanovenou strukturu jídle. Pokud si Tapas objednáte, nepředpokládejte, že budete najezeni za hodinku a půjdete domů. U Tapas španělé sedí pomale ujídají a povídají si s přáteli.

Tapas by nemělo chybět na seznamu vašich "must try" při výletu do Španělska.

Ale zpátky k surfu. Bolest svalů se dne co den stupňuje, ale se vstupem do moře jako by voda vešerkou bolest odplavila. Po třech dnes náš instruktor usoudil, že jsme připraveni na další úroveň. Dorazili jsme na plážový spot, kteřý byl určen pokročilejším surfařům. Vlny se zde nelámali kousek od břehu, ale o poznání dál, tudíž jsme si za nimi museli pořádný kus dopádlouvat. Každý jsme zde byli sám za sebe. Vlny buráceli všude kolem nás a nedávali nám moc času na rozmyšlenou. Byly jako přísný učitel, který vás po každém nezdařeném pokusu šivne rákoskou přes prsty.

Zkouším chytnout první vlnu, ale neúpěšně kočím zamotaná v pěně a škrábu se zpět na prkno. Sedím, sleduji chování vln a jejich zlom. Chytám druhou vlnu a poprvé ji sjížídím, pocity jsou nepopsatelné stojíte na prkně a necháváte se unášet tou obrovskou masou vody směrem ke břehu. Vítězoslavně zvedám ruce vzůru za první povedený pokus. Strávili jsme ve vlnách zhruba dvě hodiny, které byly plné jak upěšných, tak neůspěšných pokusů pokořit Atlantský oceán. Vylouhovaní jako pytlík od čaje se vrácíme zpět na pláž. Usedáme do dodávky a míříme zpět.

Náš kurz jsme zakončili na mírně pokročilé úrovni a rozhodně to tak nehodláme nechat. Surfing nás nadchl. Je to sport, při kterém se musíte spoléhat sám na sebe a na svoji intuici. Teprve až se ocitnente sámi uprostřed burácejícího moře pochopíte, že člověk není všmocný.

Za nás surf rozhodně ANO!

Cestování zdar